Historie fotbalu v Bílovci

1928-1945

Již několik let před oficiálním založením fotbalového klubu SK Bílovec jsou datovány první začátky kopané v Bílovci. Tehdy pracovníci nemocenské pojišťovny a státní zaměstnanci místních úřadů trávili všechen svůj volný čas na malých prostranstvích a již tehdy se poddávali kouzlu dnes tak populární hry, jakou kopaná je. Je třeba zdůraznit, že tuto hru začali provádět příslušníci české menšiny, protože Bílovec byl v té době německým městem.

Od roku 1928 se datuje vlastní založení prvního fotbalového klubu na území města pod názvem SK Bílovec. Registrace prvních hráčů byla provedena roku 1930 u Slezské župy fotbalové v Ostravě. Od svého založení v roce 1928 hrálo družstvo pouze přátelské zápasy a to především s těmito soupeři: Polonia Karviná, MOSK Ostrava, SC Bohumín, DSW Opava, SK Butovice, SK Kravaře, SK Příbor, SK Hlučín. Hrálo se i s atraktivními soupeři, jakým byl např. DSK Union Ostrava s vynikajícím útočným triem Frejek, Troják, Tošanovský. Dále to byl výběr Slezské župy, kde jsou vzpomínáni brankář Nechleba a hráč Šlechta.

Výsledky jednotlivých přátelských utkání nejsou nikde evidovány, ale podle vyprávění z dob pozdějších byly zpočátku velmi neradostné, díky nezkušenosti a síle soupeřů. Později se však dostavily i první vítězství.

Roku 1931 byl SK Bílovec zařazen do soutěže organizované Slezskou župou v Ostravě, která v té době řídila soutěže I.A třídu, I.B třídu, II. třídu, III. třídu. SK Bílovec byl zařazen do nejnižší, tedy III. třídy společně s kluby Polonia Karviná, SK Hrozenkov, SK Vítkov, SK Štramberk, SK Polanka.

Prvním hřištěm, na kterém se hrála kopaná bylo městské tržiště (prováděly se zde dobytčí trhy) tzv. Pichtplatz. Hřiště bylo nedostačující svými rozměry i kvalitou. Při přátelském utkání s MOSK Ostrava s výsledkem 1:7 bylo hráči soupeře označeno za „pole pro brambory.“ V té době však již bylo vybudováno hřiště u Thurn haly, které bylo vyhraženo pouze příslušníkům německé národnosti, kteří zde hrávali házenou. Přístup české menšiny nebyl vůbec povolen. Za převlékárny sloužily dřevěné domy, postavené r. 1915 na panských polích u bravantické silnice za starým hřbitovem. Byly to domy sloužící k rekonvalescenci nemocných vojáků. Po převratu byly 2 zbourány a zůstal pouze jeden.

Nadšení, které dalo vzniknout fotbalovému oddílu dovedlo překonat značné počáteční potíže, nedostatek prostředků a nepochopení občanstva. Kopačky si hráči opatřili z vlastních bot, za dresy sloužily košile a ostatní výzbroj byla postupně opatřována za finančních podpor mecenášů, ale především z vlastních úspor. Výstroj byla zajišťována tím způsobem, že ti, co pracovali, si tuto koupili za vlastní peníze a těm, co práci neměli, byla zakoupena z výtežku návštěv na utkání. Pro svou první aktivní činnost klub nutně potřeboval finanční zajištění. O to se starali mecenáši Dr. Bajer, Dr. Beck a další. Dopravu zajišťoval hospodský Pinter, který vozil hráče k zápasům svým osobním vozem zn. Praga, do kterého naložil celou jedenáctku.

Prvními funkcionáři byli:

  • Teichman Karel – starosta
  • Maráček Rostislav – pokladník
  • Karnovský František – hospodář
  • De Conti – člen
  • Ullman Josef – člen
  • Šajnar Emerich – člen.

Prvním rozhodčím v Bílovci byl Dostál Štěpán, prvním trenérem pak Pernik, který byl zároveň hráč a kapitán družstva. Prvními hráči byli Sobotka, Macháček, Lebeda, Fiala K., Hartich, Urbásek, Michna, Pernik, Klocek, Opavský, Fiala A.

Postupně se kádr rozrůstal a byl doplněn o další vyznavače tohoto sportu. Byli to tito: Kelešovský Kurt, bratři Polkovi, Kresta, Vícha K., Vícha L., Dr. Beck, Popp, Fiala A., Mizera F., Šlapl J., Honěk L., Rigel, Tisovský F., Raitschmid, Petruška F., Kukol a další. Nejlepším střelcem byl Šlapl Jiří.

Vedle českého klubu SK Bílovec byl v letech 1932-1933 založen německý fotbalový klub AFK Wagstat, ale ten hrál pouze utkání s ostatními německými kluby v okolí ostravska.

Vznik dalšího fotbalového klubu v Bílovci dal podnět k vzájemným zápasům. V prvním vzájemném měření sil zvítězil jednoznačně SK Bílovec v poměru 16:1. V roce 1932 byl na návrh barvířského mistra Cahna a firmy Salcher odehrán Městský turnaj o pohár zakoupený p. Salcherem. O tento pohár se hrálo po dobu 3 let. Prvním vítězem byl AFK Wagstat.

Aktivní fotbalová činnost ve městě však netrvala dlouho. Návštěvy na utkání prakticky žádné, příjmy do pokladny mizivé, navíc byla napjatá situace – schylovalo se k mnichovskému diktátu v roce 1938. Roky 1938 a 1939 byly pro náš národ tragickými. Nejdříve byly od naší země odtrženy pohraniční oblasti (Sudety) a 15.3.1939 byla naše země obsazena fašistickým Německem. Z těchto důvodů byla činnost SK Bílovec násilně zrušena. Avšak i přes zrušení se dále nelegálně hrála přátelská utkání, např. ve Spálově r. 1943 (2:2), dále turnaje českých klubů Studénka, Poruba, Krásné Pole, Bílovec. Složení hráčů: Klicpera, Tůma, Šec, Pulpitel, Koziol W., Koziol O., Večerek, Horák V., Horák U., Banár, Zindler J., Zindler H., a další.

Jaká to byla troufalost těchto nadšenců, kteří přes přísný zákaz prováděli svůj oblíbený sport, uvědomíme-li si, že Bílovec byl v té době prakticky německým městem. Později odešla většina hráčů na vojnu, tak byla činnost SK Bílovec definitivně ukončena.

Bílovecká kopaná po osvobození

Po osvobození naší vlasti roku 1945 se začalo s budováním válkou zničeného Bílovce. Většina obyvatelstva německé národnosti byla vystěhována a do nově se rodícího města se začali stěhovat noví lidé z celé naší republiky. Veškrá činnost byla zaměřena na obnovu zničených obytných domů a vytvoření nového a příjemnějšího životního prostředí. Z těchto důvodů bylo veškeré sportovní dění odsunuto na pozdější a příhodnější dobu. Přesto se první přátelský zápas po osvobození uskutečnil v červenci 1945 ve Vítkově s tamním SK Vítkov. Výsledek tohoto utkání není znám. K zápasu odjeli hráči na kolech, Koziol Waltr šel pěšky. Návrat z utkání se o nějaký ten den protáhl, ale závěry se z toho nedělaly. Další utkání se hrálo s SK Budišov, odjezd opět na kolech. Kádr mužstva tvořili tito hráči: Dostál J., Jureček M., Pavelek O., Walter Koziol, Zindlar J., Řeháček R., Gořula L., Horák Vl., Večerk R., Pulpitel M., Vašťák K.. Výbor oddílu tvořili: Dostál Š., Kubečka A., Zindlar J., Gebel H., Gengela E., Mohelník J., Scholz A., a další.

Oficiální zahájení mistrovských utkání bylo až v roce 1947 a SK Bílovec byl zařazen do III. třídy Slezské župy, společně s těmito družstvy: SK Vítkov, SK Budišov, SK Bartošovice, SK Tatra Butovice, SK Fulnek, SK Sedlnice, SK Vražné, SK Velké Albrechtice, SK Hladké Životice.

Kádr hráčů, který se v průběhu soutěží doplňoval, tvořili: Dostál Š., Vašťák, Banár, Kopec A., Jureček M., Palička B., Sládeček, Usvald, Goj J., Gořula L., Lennert, Filipovský, Řeháček R., Kelešovský K., Pavelek S., Slavík D., Palička J., Koziol O., Šec V.

Konečná tabulka se nezachovala, ale víme, že Bílovec se umístil uprostřed tabulky. Nejlepším střelcem byl Palička J. s 11 brankami. Rok 1949 – v zimní přestávce ročníku 1948-1949 byla provedena odborem kopané ČOS celostátní reorganizace mistrovských fotbalových soutěží. Některé třídy byly sloučeny. Bylo rozhodnuto, že veškeré soutěže budou zahájeny na jaře a ukončeny na podzim s krátkou letní přestávkou. Při této reorganizaci bylo naše družstvo zařazeno do III. třídy IV. oddílu s počtem 12 účastníků. V průběhu zimní přestávky v závodě Koh-i-noor Bílovec byla v rámci sjednocení tělovýchovy vytvořena závodní tělocvičná jednota Sokol Koh-i-noor Bílovec. Kádr hráčů doplnili: Hon, Janíček, Kubičík. Konečné umístění bylo 2. místo za SK Odry se ziskem 29 bodů.

Rok 1950 – hrála se stejná soutěž a kádr byl rozšířen o následující hráče: Sýkora, Bárta, Válka, Hoza, Smetana, Schweiner a Králík. V tomto roce vstupuje na sportovní kolbiště II. mužstvo Sokola KIN Bílovec, které tvořili fluktuanti A družstva a mladí, nadějní hráči. V tomto ročníku získal Bílovec 23 bodů a skončil na 4. místě.

Rok 1951 – v zimní přestávce 1950-1951 došlo opět k reorganizačním změnám. Z bývalé ligy a divize se vytvořilo celostátní mistrovství, ve kterém hrály kluby bývalé ligy. Ostatní oddíly byly rozděleny do krajských a okresních soutěží. Tudíž každý okres měl svou samostatnou soutěž. Vítěz okresu pak sehrál kvalifikační turnaj s vítězem ostatních okresů o postup do krajské soutěže. Do soutěže bylo přihlášeno také II. družstvo Bílovc s tímto kádrem hráčů: Dluhoš, Smetana, Vašťák, Horák, Sládeček, Jureček, Čech, Marek, Bolechovský, Bárta, Peka, Augustini, Řeháček O. V tabulce se I. Družstvo Bílovce umístilo na 3. místě, Bílovec II na 8. místě.

Rok 1952 – Přebor bílovecka, konečné umístění 6. místo. Hráčský kádr byl rozšířen o Kopce, Tománka, Novotného, Dostála J., Petrika a Vilímce.

Rok 1953 – Přebor bílovecka. Do jarní části soutěže bylo I družstvo na čele tabulky se 14 body. Za úspěšnou reprezentaci v jarní části bylo družstvo odměněno týdenním zájezdem do Děčína. Na tomto zájezdu byla sehrána přátelská utkání s Krajským výběrem Ústeckého kraje, Býnovem a výběrem Krajské soutěže Děčín. Tento rok se bílovečtí stali přeborníkem okresu se ziskem 25 bodů a v kvalifikačních utkáních zvítězili nad Tatrou Butovice a postoupili do Krajské soutěže.

Rok 1954 – I. mužstvo hrálo Krajskou soutěž „B“, II. mužstvo Okresní přebor. Konečným umístěním v Krajské soutěži bylo 11. místo se ziskem 11 bodů.

V roce 1955 se naše mužstvo odhlásilo z Krajské soutěže pro nedostatek kvalitních hráčů. V Okresním přeboru skončilo mužstvo na 4. místě.

Rok 1956 – Okresní přebor. Po jarní části byl Bílovec s 13 body na 3. místě. Po skončení podzimu si ještě o příčku polepšil, když získal 22 bodů a společně se Sokolem Polankou postopil o soutěž výše.

Soutěžní ročník 1957-1958 byl hrán tříkolově jaro-podzim-jaro. V kádru byli tito hráči: Týn, Kopec, Vrubel, Stavač, Palička J., Palička B., Řeháček O., Hošický, Macák, Olach, Strnadel, Goj, Hon, Slavík, Erba, Ašer, Řeháček F., Krumpholz, Rosenzweig, Vítek, Petruška, Hrdina, Glogar. V konečné tabulce obsadil Bílovec 2. místo se ziskem 43 bodů a společně s prvním Slovanem Ostrava postoupil do I.B třídy. Avšak hned o sezónu později se Bílovec poroučel zpět do II. třídy.

O další sezónu později družstvo doplnili hráči Huděc, Janeček, Limanovský, Petřek a Richter. Tento rok družstvo získalo 18 bodů.

V sezóně 1960-1961 byla provedena další reorganizace soutěží. Ty byly nově rozděleny podle hranic jednotlivých okresů. Kádr byl rozšířen o hráče Sarneckého, Dluhoše, Ketlára, Maňucha, Světinského a Čechanoviče. V tomto ročníku mužstvo získalo 14 bodů.

V letech 1961-1968 hrálo mužstvo Okresní přebor se střídavými úspěchy, avšal většinou se pohybovalo uprostřed tabulky. Kádr postupně rozšířili hráči Šenk, Šír, Švagera, Tisovský, Vřeský, Scholz, Knitel, Šeděnka, Mohleník, Škrobánek, Hrabal, Drápela, Bartoš, Ašer, Šmydke, Smolka, Dostál, Klimek, Křepelka, Chůda a Gořula. V roce 1967 se prvního většího úspěchu dočkala bílovecká mládež, kdy dorostenci i žáci vyhráli III. třídu a postoupili do Okresního přeboru.

Sezóna 1968-1969 byla pro Bílovec postupová, když mužstvo vyhrálo Okresní přebor a tím se kvalifikovalo do I.B třídy.

Rok 1969-1970 – I.B třída. Kádr posílili Tománek, Jaroš, Kubánek, Kopec, Sochorek, Pilný, Grygar, Škandera, Vlček, Manfrin, Klimek, Hruška. Po podzimní části bylo mužstvo na posledním místě se ziskem pouhých 2 bodů, na jaře jsme však získali 16 bodů a nakonec jsme se umístili na 10. příčce, což znamenalo záchranu v soutěži.

Rok 1971-1972 znamenal vylepšení o 2 pozice v tabulce se ziskem konečných 21 bodů. Kádr doplnil Mazáč.

Rok 1971-1972 – I.B třída. Po podzimní části soutěže jsme byli druzí za vedoucí Unií Hlubina s 15 body a skóre 27:16. Kádr doplnili Černý, Pavlovský, Kopec. Konečné umístění již tak lichotivé nebylo. Se ziskem 24 bodů jsme obsadili 5. příčku. Koncem června 1972 jsme podruhé v historii hostili družstvo NDR Motor Zwönitz a po dobrém výkonu vyhráváme 4:1. Ve dnech 7.-10.7. odjíždí poprvé Bílovec odehrát utkání do NDR. S mužstvem Löbnitz remizoval 2:2, Zwönitz jsme porazili 1:0. Střídavé úspěchy zažila mládež. Žáci opět postoupili do Okresního přeboru, opačným směrem se však poroučeli dorostenci.

Rok 1972-1973 – I.B třída. Kádr doplnil Rožánek. Mužstvo získalo v podzimní části 13 bodů, což stačilo na třetí místo. Konečné umístění našich družstev v tomto ročníku: žáci 8. místo, dorost druhé místo a muži skončili na 6. místě. V rámci oslva 45 let od založení kopané v Bílovci se 14.7.1973 uskutečnil turnaj za účasti Motoru Zwönitz z NDR, Tatry Studénky a Sokola Klimkovic. Turnaj vyhrála Tatra Studénka před Bílovcem.

Rok 1973-1974 – I.B třída. Po podzimní části soutěže byli žáci osmí, dorost sedmý a muži desátí. Po konci sezóny bylo umístění následující – žáci stále osmí, dorost pátý, muži bojovali o záchranu, kterou nakonec vybojovali.

Rok 1974-1975 – I.B třída. Po podzimní části se všechna bílovecká družstva vyjímala na vrcholu tabulky své soutěže, konečné umístění však již bylo horší. Žáci byli druzí, dorost první a postoupil, avšak muži po katastrofálním jaru sestoupili do Okresního přeboru.

Rok 1975-1976 – Okresní přebor. V tomto ročníku bylo do pravidelné soutěže přihlášeno i B družstvo žáků. Po podzimní části bylo následující umístění: A žáci první místo v Okresním přeboru, B žáci 6. místo, dorost druhé místo v Okresním přeboru a muži také druhé místo. Kádr byl následující: Adamec, Břenek, Gořula, Grygar, Hort, Hruška, Dostál, Kopec, Kubánek, Manfrin, Melecký, Gruchala, Palička, Poledník, Sochorek, Janeček, Slavík, Vlček, Rožánek, Pavlík, Schweiner a Mazáč. Konečné umístění: žáci A udrželi vedení v tabulce a s 20 body postoupili do Krajského přeboru. Trenéry byli Křepelka a Černín F. B žáci skončili šestí, dorost pátý a muži vyhráli Okresní přebor a po roční přestávce se vrátili do krajských soutěží.

Rok 1976-1977. Umístění družstev po podzimní části: B žáci poslední místo, A žáci 5. místo v Krajském přeboru, dorost poslední místo v Okresním přeboru, muži 9. místo v I.B třídě. Konečné umístění bylo následující: B žáci poslední, A žáci 6. místo, což bylo na nováčka jistě pěkné umístění, dorost se zachránil v Okresním přeboru a muži po špatném jaru opět sestoupili do Okresního přeboru.

Rok 1977-1978. Po podzimní části bylo následující umístění bíloveckých družstev: B žáci v Okresním přeboru bez porážky a se skórem 28:5, nejlepším střelcem byl Vitos, A žáci na 6. místě se skórem 6:13, nejlepšími střelci Rosůlek a Ráček. Dorost byl druhý se ziskem 14 bodů a skóre 23:19, nejlepším střelcem Buráň. Muži byli 9. Jarní část soutěží jubilejního roku 1978 (50 let od založení klubu) byli do soutěže přihlášeni i C žáci. Dohromady tedy měl bílovecký fotbal už 5 družstev. O všechna družstva se starali kvalifikovaní trenéři, byli jimi tito pánové: Řeháček J., Černín F., Křepelka J., Pavlásek J., Šmydke L., Ger, Thiell a Ašer B. Konečné umístění v soutěžích bylo následující: A žáci osmí, B žáci první v Okresním přeboru, C žáci se nepočítali, dorost osmý a muži sedmí.

Bílovecký fotbal v tomto období začali tvořit i hráči, kteří již ukončili svou závodní činnost. Jedná se o tzv. rekreační kopanou. Hybnou silou tohoto kolektivu byl dlouholetý hráč a hospodář Božik Palička. Díky jeho neutuchajícímu elánu toto družstvo vzniklo a vzorně reprezentovalo bíloveckou kopanou.

TJ Spartak Bílovec se však již v tomto období nesoustředil pouze na kopanou, ale zajišťoval v Bílovci množství společensko-politických akcí. Například prvomájové oslavy, taneční zábavy, turnaje, besedy, někteří členové se účastnili řízení města, brigádnická činnost na zvelebení sportovního areálu, a další. Každým rokem odpracovali členové oddílu 700-1000 brigádnických hodin.

Vývoj mládežnické kopané od r.1950

Bouřlivý poválečný kopané v Bílovci, kdy se podařilo sestavit kolektiv, který šířil slávu bílovecké kopané po širokém okolí, dal i základ růstu mládežnické kopané.

Prvními vlaštovkami byly soutěže v kopané na školách a poté žákovské soutěže mezi jednotlivými školami Bílovce, Slatiny, Jistebníku, Bravantic, apod. Tyto soutěže nebyly pravidelně organizovány, ale i přes jednorázovost byly velmi oblíbeny mezi mládeží a mnozí z přímých účastníků se stali kvalitními hráči kopané v Bílovci.

V roce 1950 se objevily první pokusy ustavit mládežnická družstva žáků a dorostenců, která vedli aktivní hráči. Zapojení do soutěží však bylo provedeno až v roce 1952, kdy dorostenci začali hrát okresní soutěž. V roce 1953-1954 se dorostencům podařilo postoupit do Krajské soutěže.

V roce 1954, tedy v roce postupu do vyšší třídy došlo k první reorganizaci, kdy dorostenecké soutěže byly rozděleny na 2 skupiny. První skupinu tvořili mladší dorostenci a druhou starší. Oddíl kopané, který hrál pod hlavičkou Koh-i-noor Bílovec, využil možnosti zastoupení v obou věkových kategoriích a ustavil nové družstvo mladšího dorostu v zastoupení odborného učiliště KIN Bílovec. V soutěži starších dorostenců pokračoval oddíl s hráči města a okolí.

Soutěž mladšího dorostu byla velmi dobře obsazena. Byly zde většinou oddíly z Ostravy, Opavy, Třince, apod. Je nutno konstatovat, že mladší dorostenci OU KIN Bílovec se nezalekli a úspěšně bojovali. V sezóně 1954-1955 skončili na 8. místě, o sezónu později si o 3 příčky polepšili a skončili jen 4 body za vítězem soutěže.

Mladší dorostenci trénovali pod vedením vychovatele p. Chovance, který věnoval výchově mladých adeptů kopané spoustu volného času a jak ukázala doba, podařilo se mu vychovat několik výborných hráčů. Velmi úspěšná byla zejména jarní část roku 1956, kdy mladší dorostenci neprohráli jediné utkání a bodová ztráta z podzimu byla příčinou toho, že se nepodařilo postoupit do vyšší soutěže.

Rok 1956 přes vynikající výsledky byl však i rokem, kdy došlo k rozpadu velmi dobrého kolektivu. Toho roku se rušilo učiliště KIN Bílovec a došlo znovu k reorganizaci krajských soutěží dorostu. Rušily se 2 věkové kategorie a ustavila se jedna v rozmezí 15-18 let.

Rozhodnutím výboru oddílu kopané byli nejlepší hráči mladšího dorostu přeřazeni do staršího dorostu a bylo vytvořeno jediné družstvo, které znovu bojovalo v krajské soutěži, protože staršímu dorostu se podařilo v soutěži udržet. Družstvo převzal na krátkou dobu nový trenér Řeháček O., kterému se podařilo stmelit kolektiv, který znovu začal prohánět favority. Po půl roce na jaře 1957 převzal družstvo p. Šolc A. Pod jeho vedením začalo dorostenecké družstvo usilovně pracovat a v brzké době patřilo ke špičkovým celkům krajské soutěže.

V této době do základní sestavy patřili zejména Struž Z., Stavač L., Řeháček J., Falhar A., Kubičík Z., Pavlík J., Huděc P., Macák L., Klapuch L., a další.

V roce 1957 došlo k odchodu většiny hráčů do kategorie mužů a uvažovalo se o odvolání družstva z krajské soutěže. Trenér Šolc však zaujal zásadní stanovisko a aktivním přístupem zajistil nové hráče, po předchozím usilovném hledání. Jeho odhad kvality nových hráčů byl dobrý, což dokazuje skutečnost, že omlazený dorost znovu úspěšně bojoval v krajské soutěži. Noví hráči, jako Janeček M. a Kunz E. Se plně osvědčili.

V té době byla již kvalita některých hráčů na tak vysoké úrovni, že byli zkoušeni v mužské kategorii. Hráči, jako Macák, Pavlík J., Huděc P. se plně osvědčili a sehráli řadu utkání za první družstvo.

V roce 1958 odešli z dorostu další hráči a následujícího roku se již nepodařilo družstvo dorostenců udržet v krajské soutěži a přišel sestup do Okresního přeboru. Od dorostu rovněž odešel trenér Šolc, který vykonal velmi kvalitní práci a byl prvním, kdo začal s mládeží v Bílovci pracovat systematicky. Jeho zdravotní stav mu však nedovolil v práci pokračovat.

V několika následujcích letec dorostenci bojovali o postup, ale chybělo štěstí. Vždy v utkání se slabšími soupeři došlo ke ztrátě bodů, které v konečném zúčtování chyběly. Rovněž střídání trenérů nebylo ku prospěchu. Nedařilo se získávat kvalitní hráče do dorostu, žákovská kopaná byla v té době na průměrné úrovni.

V roce 1960-1961 se konečně podařilo dát dohromady kolektiv, který navázal na úspěch let předchozích. V dorosteneckém družstvu se objevil hráči, kteří jakoby vyrostli přes noc. Jména Šolc, Tisovský F., Šenk J., Švagera L. vešla brzy do podvědomí bílovecké sportovní veřejnosti. I přes nepostoupení do vyšší soutěže, kdy rozhodovalo skóre, byl tento kolektiv výborný a dosáhl řady vysokých vítězství. Nejlepším střelcem byl Tisovský, který během jedné sezóny nastřílel 42 gólů, čímž překonal Macáka L. i Hudce P., kteří vstřelili 28, resp. 31 branek. Jeho největší střelecký den byl v zápase s Klimkovicemi, kdy bílovečtí dorostenci zvítězili 18:0 a Tisovský byl autorem 13 branek.

Další roky znovu, po odchodu mnoha hráčů na vojnu, upadl dorost do průměru a nastala doba, která byla kritická pro mládežnickou kopanou v Bílovci. Vytratil se zájem o práci s mládeží, chyběli vedoucí i trenéři. Situace se zlepšila příchodem několika aktivních hráčů z vojenské služby, tito měli zájem o trenérskou práci a viděli v mládeži lepší budoucnost bílovecké kopané.

V roce 1963 byla situace taková, že pod vedením trenéra Hudce P., v podzimní části soutěže, nastoupilo ke hře celkem pouze 8 hráčů, protože více ani nebylo zaregistrováno. V tomto stavu odehrálo družstvo celkem 6 utkání, než se podařilo sehnat hráče a doplnit stav. Jména hráčů však zaslouží pozornost, neboť po 6 kolech byl bílovecký dorost na druhém místě tabulky. Sestava byla následující: Tománek J., Smolka J., Kopec P., Vlček Z., Manfrin, Kopec J., Dostál L., Gořula F. O kvalitě těchto borců svědčí skutečnost, že všichni postupně přešli do družstva mužů, kde dlouhá léta patřili k oporám.

Celé dva roky bojoval tento dorostenecký tým o postup do vyšší soutěže, ale cíl se splnit nepodařilo. V roce 1964 postupu nepřál rozdíl ve skóre, o rok později to byla nešťastná porážka s Hodslavicemi v domácím prostředí po drtivé převaze.

Na podzim roku 1965 se v Bílovci objevili funkcionáři TJ VŽKG, kteří projevili zájem hned o několik dorostenců pro svůj ligový dorost. Po uplatnění se brankáře Dluhoše K. ve výběru kraje, a poté i Mazače a Břenka, přestoupili všichni tři do TJ VŽKG, kde se velmi dobře uplatnili a postupem doby hráli v základní sestavě. Dá se tedy říci, že zde do určité míry byla oceněna dobrá práce trenéra a celková kvalitní péče o mládež v bílovecké oddíle kopané. Na jaře 1966 odešel do VŽKG další dorostenec, Břenek M., který tím dopnil čtveřici odchovanců Bílovce. Odchod těchto 4 hrá a posléze i přeřazení některých dorostenců do mužstva dospělých oslabil bílovecký dorost natolik, že bojoval v následujících letech o udržení v Okresním přeboru.

V roce 1966 odchází od dorostu trenér Huděc Petr, který přesídlil do Studénky. Trenérské práce se ujal Švagera Ladislav, kterého čekal nesnadný úkol – znovu stmelit kolektiv, provést výběr hráčů a kvalitně družstvo doplnit. Po krátké době se mu to podařilo a dorost Bílovce začal hrát v soutěži opět důstojnou roli.

Od roku 1966 se po několik let dorostenci pohybovali uprostřed tabulky, avšak nepodařilo se dát dohromady dostatečně kvalitní kolektiv, který by přesvědčil o svých kvalitách a postoupil do vyšší soutěže. I přesto je však bílovecký dorost dlouhodobě jeden z nejlepších na novojičínsku a zásluhou trenérů se daří každý rok vychovávat 1-2 hráče pro mužské družstvo.

Kvalitních výsledků dosáhl s dorostem trenér Pavlásek J., který v letech 1974-1977 vychoval několik kvalitních hráčů, kteří byli vítanými posilami prvního mužstva. Byli to zejména Melecký, který rovněž přestoupil do VŽKG, dále Gruchala, Pavlík a Štencl.

Zatím byla zdůrazňována oblast dorosteneckých soutěží, což bylo protože žákovská kopaná nebyla na dostačující úrovni. Teprve od roku 1973 se začíná kvalitně pracovat také s žákovskou kategorií.

V roce 1973-1974 se trenérům Křepelkovi a Černínovi F. podařilo dát dohromady kolektiv, který si velmi úspěšně vedl v Okresním přeboru žáků a s výrazným náskokem tuto soutěž vyhrál. Vítězství znamenalo postup do Krajského přeboru, kam se bílovečtí žáci dostali poprvé v historii. Nebylo mnoho těch, kteří věřili, že se podaří udržet v tak náročné soutěži. A přece se to podařilo, když všichni chlapci vynaložili nezměrné úsilí a doslova příslušnost ve vyšší soutěži vydřeli. Následující roky byly již ve znamení standartního výkonu všech žáků a dobrého umístění. V tomto družstvu se objevily i výrazné individuality, které neušly zájmu ligových oddílů. Byli to zejména Petřvalský, Pavelek a Buráň, kde hlavně poslední jmenovaný svou střeleckou potencí získal takový respekt, že byl nominován do výběru SM kraje, kde svou pověst potvrdil.

V roce 1975 byli získáni pro práci s mládeží další bývalí hráči a hráčská základna se začala rozrůstat. Bylo ustaveno družstvo B pod vedením Řeháčka J., a družstvo C – benjamínci, pod vedením p. Thiela a Šmydkeho.

V dalších 2 letech se podařilo trenérům žákovských oddílů udělat kus práce. Družstvo B velmi úspěšně bojovalo v Okresní soutěži a v roce 1977 začalo bojovat o postup, který se podařilo zrealizovat o rok později. Zajímavostí bylo, že celý kolektiv byl velmi mladý, takže hráči spolu hráli v žácích ještě několik let. Roku 1978 proběhlo první soustředění žactva. Na podzim tohoto roku jeli pod vedením trenéra Jiřího Řeháčka mladí hráči Bílovce do Mokřinek, kde byli teoreticky, prakticky a rekreačně zaměstnáni.

Nejmladší žáci ve věku 8-10 let neměli možnost hrát v soutěži, pilně však trénovali a v brzké době neměli ve své kategorii v širokém okolí soupeře. Po dohodě s oddíly ve Studénce a Jistebníku byla pro tyto nejmenší žáky ustanovena tzv. liga benjamínků, která měla ráz pohárové soutěže a hrála se pravidelně 1x měsíčně na půdě jednoho z účastníků. Již o rok později byla díky úspěchu ligy benjamínků tato rozšířena o družstva Nového Jičína, Oder, Bartošovic a Fulneku.

Zpětně se dá říci, že v této době 60. a 70. let dochází k položení základů tradici kvalitní práce s mládeží v Bílovci.

Výstavba stadionu

Růst tělesné výchovy a sportu byl podmíněn výstavbou nových tělovýchovných zařízení. TJ Sokol KIN Bílovec nebyl výjimkou a rozhodnuto, že stávající hřiště u Domu Osvěty se upraví. Byl vypracován projekt na vybudování nového stadionu s orientací sever – jih z 7.11.1951. Další návrhy na úpravu stadionu z dubna a února 1953 pouze poupravily původní návrh. V těchto projektech bylo uvažováno s přemístěním zeminy v celkovém množství 12.618 m3. Pro tento náročný úkol bylo nutné zajistit potřebné zemní stroje, které by tento úkol zvládly. Požadavky byly uplatňovány na mnoho útvarů, avšak stroje se zajistit nepodařilo a tak celá snaha funkcionářů vyšla v tomto období naprázdno.

V roce 1974 byl dán impuls z MěNV Bílovec k zadání projektu na rekonstrukci stávajícího hřiště a kabin se šatnami. Projektová dokumentace byla zadána Sportovním stavbám Ostrava. Samotná rekonstrukce spočívala v přestavbě hřiště a v druhé etapě rekonstrukci šaten. Stavba byla započata 25.10.1985.

Zdroje
Limanovský Jaroslav, Ašer Bohuslav, Maňuch S., Šmydke L., Řeháček J.

Zpracoval
Jan Lokaj, 2012.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *