Trenér mužů Jan Woznica nám v rozhovoru přiblížil dosavadní průběh zimní přípravy, klíčové aspekty tréninku i ambice týmu pro jarní část sezóny. Bílovec pokračuje ve své dlouhodobé vizi vychovávat hráče pro vyšší soutěže, přičemž se opírá o silnou mládežnickou základnu a hráče, kteří se do klubu vracejí pomoci s rozvojem mladších talentů. Přestože konkurenci v soutěži příliš neřeší, cílem je hrát kvalitní fotbal, který bude nejen přinášet výsledky, ale zároveň připravovat hráče na vyšší úroveň. Jak hodnotí zimní přípravu, změny v kádru a co považuje za úspěch, se dočtete v následujícím rozhovoru.
Dosavadní průběh zimní přípravy hodnotím kladně. Plány, které jsme si stanovili před začátkem přípravy se nám daří naplňovat a průběh přípravy běží prozatím dle očekávání. Jedinou větší komplikací jsou pro nás zranění. Vojtěcha Heiníka (zlomená čelní kost), Lukáše Kollka (zlomená lýtková kost) a Lukáše Čaveru (problémy s kolenem) na delší dobu vyřadí ze hry.
První čtyři týdny jsme kladli velký důraz na rozvoj kondiční a silové stránky, ať už herní formou nebo bez míče. Druhé čtyři týdny se budeme už intenzivně věnovat technicko-taktické přípravě. Jelikož nastupujeme v novém rozestavení, ať jsme na jaře více variabilnější, klademe velký důraz na organizaci hry v defenzívě i ofenzivě, přepínání do ofenzívy a defenzivy a také na komunikaci na hřišti. Poslední utkání v Uničově v tomto duchu už sneslo slušné měřítko.
Během zimní přestávky tým opustili brankář Jeroným Vltavský, kterému u nás skončilo hostování z Malých Hoštic, Adamu Sedláčkovi skončilo hostování z Opavy a Vojta Šmiřák odchází na jarní část za větším herním vytížením do Nového Jičína. Co se příchodů týče, z hostování se vrátili Václav Honeš (Frenštát), Lukáš Čavera (Jakubčovice) a Kamil Rozsypal (Polanka) a dorostenec Lukáš Géryk (Opava). Přípravu s námi začal také Jan Šilák z Brušperku, který vypadá velmi dobře a máme zájem, aby u nás na jaře působil. Další pohyby v kádru jsou pravděpodobné, spíše směrem ven, kde budeme některým hráčům hledat větší herní vytížení. Pohyb směrem dovnitř už úplně pravděpodobný není.
Naše ambice jsou pořád stejné a nic se na nich nemění. Chceme hrát dobrý fotbal, který bude podpořen rozvojem hráčů. Samozřejmě, že nám taky jde o výsledky, ale chceme k nim dojít po určité cestě. Zároveň chceme pomoci hráčům do vyšších soutěží, to je velký cíl a pokud by se nám při tom povedlo udržet stávající pozici, případně ji jakkoliv vylepšit, byl by to určitě úspěch.
Popravdě, konkurenci v soutěži příliš nevnímám. Je mi jasné, že žádný ze soupeřů nespí a připravuje se na jaro, ale my se snažíme soustředit čistě na sebe. Každý tým má svou vizi a cestu, kterou se chce vydat a je to tak v pořádku. My máme tu svou danou a každým tréninkem a zápasem se ji snažíme naplňovat, bez ohledu na soupeře. Spíš bych to obrátil, my chceme být pro soupeře okolo a jejich cíle co nejvíc nepříjemní.
Dlouhodobé plány klubu jsou vychovat hráče pro vyšší soutěže, ideálně ty profesionální. Platí to pro všechny kategorie napříč klubem. Bílovec se může pyšnit výbornou mládežnickou základnou, která už vyslala do profi fotbalu spoustu hráčů a jsem si jistý, že další budou následovat. Má vize jako trenéra mužů do toho zapadá optimálně. Když se podíváte na náš tým, najdete v něm 90% hráčů, kteří jsou buď odchovanci klubu nebo klubem v mládežnických letech prošli. O tři tyto hráče byl v zimě zájem ve třetí lize a i když to nakonec nedopadlo, je to signál, že i z mužské kategorie se jde dostat výše. Do budoucna chceme tento standard minimálně udržet, chceme zapracovat mladé hráče a pomoci jejich růstu, což jde ruku v ruce s růstem týmu. Ale není to jen o mladých hráčích, jsem velmi rád, že v týmu jsou hráči jako Martin Limanovský, Miroslav Ronec, Michal Seidler, Vojtěch Heiník, Václav Minařík, Marcel Krayzel a další. Jsou to hráči, kterým Bílovec v mládežnických kategoriích pomohl do “velkého fotbalu” a oni se vrátili zpět, aby to klubu částečně vrátili a přispěli k výchově hráčů. Myslím, že i toto dokonale ukazuje, jak náš klub funguje a jak si přejeme, aby dál fungoval.