Z Rakouska zpět do Bílovce: Rozhovor s Miroslavem Roncem

Miroslav Ronec patří mezi zkušené hráče mužského týmu FC Bílovec, který si během své kariéry vyzkoušel nejen české soutěže, ale také zahraniční angažmá. V rozhovoru se podělil o své fotbalové začátky, zkušenosti z Rakouska i důvody svého návratu do Bílovce. Jak hodnotí současný tým, jaké má osobní cíle a kde vidí prostor pro zlepšení? To vše se dozvíte v následujících odpovědích.

• Jaké byly vaše fotbalové začátky? Kde jste poprvé kopl do míče a kdo vás k fotbalu přivedl?

Co se týče mých fotbalových začátků, tak ty byly s kamarády venku u domu na plácku, potom mě kluci oslovili, zda nechci začít chodit do fotbalu. Takže s fotbalem jsem začal ve Studénce v 7 letech.

• Jak jste se dostal do FC Bílovec? Co vás sem přivedlo a jaké byly vaše první dojmy z klubu?

Do Bílovce jsem měl jít už v žákovských kategoriích, nakonec z toho ale sešlo. Takže jsem se v bíloveckém dresu objevil až v mužích, kdy se hrála 1.A třída a potom taky v Krajském přeboru. Bílovec má a věřím, že i nadále bude mít dobré jméno, ať už se to týče chodu klubu, výchovy mládeže až po dospělé kategorie.

• Během kariéry jste si vyzkoušel i zahraniční angažmá. Jak hodnotíte tuto zkušenost? Co vám nejvíce dalo působení mimo Česko?

Za 5 let strávených v Rakousku jsem určitě rád, ať už co se fotbalové zkušenosti týče, tak i po lidské stránce. Hlavně si to člověk musí sám vyzkoušet. Lidi tam mají fotbal rádi a pokud hrajete dobře, dáváte góly, týmu se daří, tak jste oblíbení. Ale taky pokud se zrovna moc nedaří, tak se může stát, že prostě skončíte. V nižších soutěžích to občas není úplně o fotbalové kvalitě, proto je ve většině klubů spousta cizinců. Na druhou stranu jsou i týmy, které mají spoustu šikovných místních kluků a taky moc hezké fotbalové zázemí. S některými kluky z týmů, kde jsem hrál, jsem stále v kontaktu, za což jsem rád. 

• Co vás vedlo k návratu do Česka a konkrétně do Bílovce? Bylo to spíše srdcové rozhodnutí, nebo hrály roli i jiné faktory?

Návrat do Česka, konkrétně do Bílovce, se vyvrbil celkem na poslední chvíli a nečekaně, ale jsem rád, že to tak nakonec dopadlo. K Bílovci jsem si za dobu, co jsem tady hrával, vytvořil určité pouto a i když jsem hrál v Rakousku, tak jsem s klukama trénoval. Takže když jsem si občas pohrával s myšlenkou návratu do Česka, tak první volbou byl Bílovec. Lákalo mě si zahrát Divizi a taky si zahrát s klukama, s kterýma už jsem hrával.

• Jak se vám momentálně líbí v týmu mužů FC Bílovec? Jak byste popsal atmosféru v kabině a spolupráci s trenéry?

V týmu se mi určitě líbí, máme tam zdravé mládí, ale i zkušenost v podobě „starších“ borců. Určitě je dobře, že kabina je sestavená z větší části klukama, kteří prošli bíloveckým fotbalem, ať už mládeží nebo jakoukoli kategorií. V trenérském týmu nám nastala jedna změna, kdy na postu asistenta trenéra skončil Peťa Žídek a nahradil ho Marek Minařík, takže čekáme nový impulz do sezóny a zpestření trenérského týmu v podobě dalšího mladého trenéra.

• Jaké máte osobní ambice a cíle do budoucna? Chcete v Bílovci zůstat dlouhodobě?

Nějaké cíle do budoucna stanovené nemám, každopádně pokud bude zdraví co nejdéle sloužit, tak u fotbalu chci ještě zůstat a jestli to bude v Bílovci, to uvidíme. Roky nezastavíme, takže uvidíme, jestli budu mít co týmu dát a pokud se mnou dále bude počítat, pokud ano, tak rád zůstanu i do budoucna.

• V čem vidíte největší sílu současného týmu a kde je podle vás ještě prostor pro zlepšení?

Sílu bych viděl v tom zdravém mládí, jak už jsem zmiňoval, máme šikovné mladé kluky, kteří když na sobě budou dále pracovat, tak se určitě můžou prosadit i ve vyšších soutěžích, ale je to jen na nich. Zlepšovat? Pořád je co zlepšovat a makat dál.